Stránky pro zvířata

Máte doma zvíře tak to jste na dobrém místě pro radu

gepard

Gepard štíhlý

 

Gepard
Stupeň ohrožení: Zranitelný
Gepardi
Taxonomické zařazení
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Podčeleď: gepardi (Acinonychinae)
Rod: gepard (Acinonyx)
Druh: gepard štíhlý (A. jubatus)
Binomické jméno
Acinonyx jubatus
Schreber, 1775
Poddruhy
  • Gepard východoafrický (A. j. fearonii)
  • Gepard severoafrický (A. j. guttatus )
  • Gepard kapský (A. j. jubatus )
  • Gepard středoasijský (A. j. raddei)
  • Gepard súdánský (A. j. soemmeringii )
  • Gepard indický (A. j. vanaticus)

Gepard štíhlý je kočkovitá šelma, proslulá jako nejrychlejší suchozemské zvíře. Na krátké vzdálenosti může běžet rychlostí přes 100 km/h.

Obsah

[skrýt]

[editovat] Synonyma

  • gepard africký
  • čita

[editovat] Popis

  • Hmotnost: 38-43 kg
  • Délka: 110-150 cm + 65 - 90 ocas
  • Výška: 79 cm

Gepard štíhlý se v mnoha ohledech liší od typického tělesného schématu kočkovité šelmy, některými znaky připomíná spíše psovité. Má poměrně malou, kulatou hlavu a dlouhé končetiny i ocas. Stavbou těla se podobá chrtům. Známým faktem je, že narozdíl od většiny kočkovitých šelem nemá úplně zatažitelné drápy. Samci jsou větší než samice.

Srst je zlatohnědá, tváře a břicho bílé. Gepardí kresba sestává z černých skvrn, čímž se liší od levharta, jehož kresba je tvořena černými rozetami. Typickým gepardím znakem jsou černé pruhy táhnoucí se z koutku oka až k tlamě - proto je někdy zoology nazýván „kočka, která pláče.“

Koťata jsou zbarvena nenápadně, zato mají dlouhou světlou hřívu, kterou během dospívání ztrácí.

[editovat] Gepard královský

Gepard královský
Zvětšit
Gepard královský

Jako královští gepardi se označují jedinci s neobvyklou kresbou - místo malých černých teček je jejich kresba tvořena velkými, splývajícími skvrnami a pruhy. Velmi dlouho byli považováni za mýtické zvíře nebo za nový, dosud neznámý druh kočkovité šelmy.

Až v roce 1975 se v jihoafrickém Krugerově parku podařilo kryptozoologům Paulovi a Leně Bottriellovým pozorovat a vyfotografovat královského geparda. Teorie, že se jedná o křížence mezi gepardem a levhartem byla vyvrácena po provedení genetických testů. Dnes víme, že tzv. královský gepard je barevnou odchylkou, nesenou recesivní alelou pro mramorované zbarvení, podobně jako mramorovaná (=mourovatá) kresba domácích koček.

V roce 1981 se narodil první královský gepard v zajetí.

Někdy se, i když nesprávně, královští gepardi označují jako samostatný poddruh, A. j. rex

[editovat] Rozšíření

Rozšíření geparda v Africe
Zvětšit
Rozšíření geparda v Africe

Původní areál geparda zahrnoval Afriku, Arabský poloostrov, Blízký východ a Indii. V současti se vyskytují především ve střední, západní a jižní Africe. V Asii již téměř nežijí, gepard středoasijský je s největší pravděpodobností vyhuben, gepard indický je kriticky ohrožený. Malá populace (max. 200 jedinců) snad ještě přežívá v nedostupných oblastech Iránu a Pákistánu.

Největší populace gepardů žije v Namibii, 2000-3000 jedinců.

[editovat] Biologie

Gepardi jsou mezi kočkami jedineční tím, že kořist štvou, což je znak jinak spíše typický pro psovité. Jsou aktivní ve dne, aby se vyhnuli jiným, silnějším šelmám.

[editovat] Gepard jako sprinter

Gepardi jsou stvořeni pro rychlý běh. Mají neobyčejně ohebnou páteř, která při běhu slouží jako pružina. Gepard se při běhu prakticky nedotýká země, pohybuje se až 7 m dlouhými skoky. Drápy mu slouží jako hřeby treter, společně s hrubými chlupy na chodidlech mu umožňují co nejlepší odraz. Ocas při běhu slouží jako kormidlo a umožňuje manévrování i při vysoké rychlosti.

Gepardi kořist vyhledávají zrakem. Potom se snaží se připlížit co nejblíže, teprve pak rychle vyrazí. Běh je totiž velice vyčerpávající, gepard se přehřívá a rychle se unavuje. Dokáže běžet asi jenom 200 m, pokud do té doby kořist nedostihne, lov vzdává.

Přesto je gepard nejúspěšnější samotářský lovec, až 70% jeho loveckých pokusů končí úspěchem.

[editovat] Potrava

Gepard loví převážně malé kopytníky, jako je gazela Thompsonova, gazela Grantova nebo impala. Příležitostně uloví i zajíce. Po zabití kořisti dlouho odpočívá, teprve pak se snaží zkonzumovat najednou co nejvíce masa. O kořist často přichází, lvi nebo hyeny ho snadno odeženou.

Proto se gepard ke své kořisti nikdy nevrací, nikdy také nepojídá mršiny.

[editovat] Rozmnožování

Koťata
Zvětšit
Koťata

Gepardi se mohou pářit celoročně, k námluvám ale dochází především v období dešťů. Samice je březí 90-98 dní, po té v hnízdě z trávy vrhne 1 až 3 koťata. Mortalita je velmi vysoká, hlavně protože lvi, hyeny nebo paviáni je zabíjejí, pokud je najdou. Matka proto koťata často přenáší z místa na místo. Přesto ale do jednoho roku věku přežije jen 5% mláďat. Matka je odstaví ve 4 měsících věku, mláďata s matkou zůstávají až do roku a půl věku a učí se lovit.

Pohlavně dospívají ve třech letech, v přírodě se dožívají stáří až 12 let, v zajetí až 20 let.

V zajetí se gepardi rozmnožují velmi špatně. Z českých zoologických zahrad jsou chováni v Zoo Dvůr Králové a Zoo Praha, jsou zařazeni do EEP.

[editovat] Sociální zvířata

Rodina gepardů
Zvětšit
Rodina gepardů

Gepardi nejsou takoví samotáři, jako ostatní kočkovité šelmy. Matka zůstává dlouho s odrostlými koťaty, sourozenci také často zůstávají spolu. Dospělí samci tvoří skupiny o dvou až pěti jedincích. Na některých místech, zvláště tam, kde nežijí žádné další velké šelmy, tvoří skupiny i 19 jedinců. Koalice gepardů jsou úspěšnější v lovu, lépe si hájí teritorium a nacházejí partnery.

[editovat] Gepard jako domácí zvíře

Gepardi se velmi snadno ochočí a cvičí. Už ve starém Egyptě a Indii byli cvičeni k lovu gazel. Přesto není domestikovaným zvířetem, protože v zajetí se rozmnožuje jen vzácně a většina ochočených gepardů pochází z volné přírody.

Gepard je jediná velká kočkovitá šelma, o které nemáme žádné zprávy, že by kdy napadla člověka.

[editovat] Taxonomie

Vědecké rodové jméno geparda, Acinonyx, pochází z řečtiny a znamená nepohyblivý dráp, druhové jméno jubatus je pak latinsky hřívnatý. České pojmenování gepard pak vychází ze středověkého latinského jména gattus-pardus, kočka-levhart.

Gepardi mají mnoho společných znaků s velkými kočkami, ale liší se od nich dostatečně na to, aby byli zařazeni ve vlastní podčeledi gepardi, Acinonychinae. Narozdíl od velkých koček neumějí řvát, zato však dokáží příst, podobně jako malé kočky.

[editovat] Rizika

Gepard je nelegálně loven kvůli atraktivní kožešině, také je pronásledován farmáři. Kvůli nárůstu lidské populace je zatlačován do rezervací, ve kterých žijí také lvi a hyeny, po člověku největší nepřátelé geparda.

Kromě toho jsou gepardi ohroženi dalším problémem:

[editovat] Efekt hrdla lahve

Jako efekt hrdla lahve se označuje stav, který nastane při prudkém poklesu počtu jedinců v populaci. Dochází k příbuzenskému křížení a nevratnému snížení genetické variability.

Výzkumy ukázaly, že k něčemu takovému došlo u gepardů asi před 10 000 lety. Všichni žijící gepardi jsou si vzájemně velmi příbuzní, a to do té míry, že kožní štěp přenesený z jednoho geparda na jiného není odmítnut imunitním systémem. Vzory kreseb gepardů s různých koutů Afriky se od sebe prakticky neliší.

Vlivem příbuzenského křížení klesá vitalita mláďat a oplozovací schopnost spermií. Počet spermií v ejakulátu geparda je o 90% nižší než u lva nebo tygra, a 75% z nich je nějakým způsobem abnormální (mají dva nebo více bičíků, žádný bičík, deformovanou hlavičku atd.)

Budoucnost gepardů je tedy značně nejistá.

[editovat] Ochrana gepardů

V červené knize ohrožených druhů jsou gepardi klasifikováni jako zranitelný druh, asijské poddruhy jsou kriticky ohrožené. Je zařazen do Evropského záchranného programu, v mnoha zoologických zahradách se je daří odchovat, i s použitím umělého oplodnění.

Gepard je zapsán v příloze I, CITES.

[editovat] Externí odkazy

 
Miluju zvířata a co vy??