Stránky pro zvířata

Máte doma zvíře tak to jste na dobrém místě pro radu

ryby

Ryby

Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o živočiších. Další významy jsou uvedeny na Ryby (rozcestník).
Karas zlatý (Carassius auratus), tzv. „zlatá rybka“ je jednou z nejdéle domestikovaných ryb.
Zvětšit
Karas zlatý (Carassius auratus), tzv. „zlatá rybka“ je jednou z nejdéle domestikovaných ryb.

Ryby (Osteichthyes, kostnaté ryby) je společné označení pro dvě třídy čelistnatých studenokrevných obratlovců, nozdratých (Sarcopterygii) a paprskoploutvých (Actinopterygii).

Ryby jsou přizpůsobeny životu ve vodě, obývají sladké, brakické (smíšené) i slané vody, včetně extrémních biotopů jako jsou sodné termální prameny, periodicky vysychající vody nebo vody podzemní. Některé druhy ryb jsou obojživelné a určitý čas tráví na souši. Počet recentních druhů kostnatých ryb se odhaduje na 24 000–30 000. Variabilita ryb je obrovská. Patří mezi ně druhy dravé, všežravé, býložravé i parazitické, druhy žijící samotářsky, v párech i ve statisícových hejnech. Nejmenší ryby patří mezi nejmenší obratlovce vůbec (8 mm v dospělosti), zatímco jiné dosahují více než 4 metry délky. Ryby mají nezastupitelnou roli ve vodních ekosystémech a mají také velký význam ekonomický – jsou významnou lidskou potravou, ale i předmětem obchodu pro okrasné účely a akvaristiku.

Obsah

[skrýt]

[editovat] Anatomie a fyziologie ryb

[editovat] Dýchací soustava

[editovat] Žábry

Primárním dýchacím orgánem ryb jsou čtyři páry žaber umístěné na kostěných žaberních obloucích v žaberní dutině. Žábry slouží k výměně dýchacích plynů mezi krví a vodou.

[editovat] Přídavné dýchací orgány

Mnoho druhů ryb žije ve vodách s velmi nízkým obsahem kyslíku a některé jsou dokonce obojživelné. U těchto druhů se vyvinuly různé přídavné dýchací orgány sloužící k dýchání kyslíku vzdušného. U některých druhů je dýchání vzdušného kyslíku jen doplňkové, jiné druhy (ačkoliv všechny mají zachované žábry) jsou na něm závislé a v případě nemožnosti nadechnutí se na hladině se utopí.

Labyrintky (ryby podřádu Anabantoidei) získaly své jméno podle labyrintu, kostěného lamelovitého útvaru vzniklého z horní části prvního žaberního oblouku a pokrytého hustě prokrvenou sliznicí. Labyrintky vdechují tlamkou na hladině vzduch, bublina se dopraví do žaberní dutiny k labyrintu, kde dochází k výměně dýchacích plynů. Mezi labyrintky paří i lezoun indický (Anabas testudineus), který opouští vodu a dokáže se pohybovat až několik set metrů po souši. Období sucha přežívá zahrabaný v bahně.

Někteří sumci, a to pancéřníčci (čeleď Callichthyidae) a někteří krunýřovci (čeleď Loricariidae) vyvinuli střevní dýchání. Vzduch na hladině polykají, bublina prochází trávicím traktem, až v určité části střeva (u některých krunýřovců žaludku) dochází k výměně plynů. Pak vzduch vychází z těla řitním otvorem. I mezi těmito rybami jsou druhy, které dokáží přežívat období sucha zahrabáni v bahně. Střevní dýchání se kromě sumců vyvinulo i u některých sekavcovitých (čeleď Cobitidae), např. v Česku žijícího piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis).

Jiní sumci, keříčkovci (čeleď Clariidae), vyvinuli další typ přídavného dýchání. Je jím keříčkovitý útvar vzniklý z druhého až čtvrtého (někdy jen druhého a čtvrtého) žaberního oblouku a vybíhající dozadu do protažené žaberní dutiny. Keříčkovci často opouští vodu a na souši i hledají potravu. Keříčkovci čeledi Heteropneustidae mají k dýchání vzdušného kyslíku dvě dlouhé vakovité trubice vybíhající dozadu podél páteře. I oni jsou schopni pohybovat se po souši.

[editovat] Smyslové orgány

[editovat] Oko

Zrak je pro většinu denních ryb velmi důležitým smyslem. Ryby mají dvě komorové oči.

[editovat] Etologie ryb

[editovat] Rozmnožování ryb

Ryby jsou gonochoristé, hermafroditismus se objevuje jen výjimečně. Pohlavní žlázy jsou párové. Pohlavní dimorfismus se takřka nevyskytuje.

[editovat] Péče o potomstvo

Nějaký typ péče o potomstvo se vyvinul asi u pětiny známých druhů ryb.

Afrofilní ryby jsou ryby, které staví na hladině nebo pod listem rostliny ve vodním sloupci pěnová hnízda. Patří mezi ně velcí pancéřníčci (rody Callichtys, Hoplosternum, Dianema), většina druhů labyrintek (podřád Anabantoidei) a tetrovitá ryba Hepsetus odoë. Pěnová hnízda staví obvykle samec z bublinek tvořených ústním sekretem a případně úlomků rostlin.

[editovat] Externí odkazy

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova ryba.

 
Miluju zvířata a co vy??